Jednou z důležitých fází procesu tvorby národní legislativy je zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními, potažmo unijními lidskoprávními závazky. To by mělo být provedeno důkladně, zejména by mělo dojít k identifikaci dotčených základních práv, norem mezinárodního a unijního práva, které zakotvují jejich ochranu, a relevantní judikatury.
Příklady z české legislativní praxe ilustrují, že zejména ve složitějších případech, kdy se návrhu dotýkaj í různé normy práva ústavního, mezinárodního i unijního, je důležité identifikovat primární referenční rámec ochrany lidských práv.