Abstrakt
Systémový lupus erythematodes (SLE) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění s variabilní manifestací a průběhem včetně rizika závažné prognózy. V době milénia mělo standardizované riziko mortality u SLE hodnotu 2,4 a v následujících letech nedošlo ke zřejmému pokroku.
Podle projektu Euro-lupus jsou největším nebezpečím fatální prognózy aktivita nemoci, infekce a cévní okluze. Z celonárodních registrů (USA, Švédsko aj.) vyplynulo, že SLE se závažnou infekcí (zvl. bakteriální pneumonie a/nebo sepse) je významně častějším důvodem hospitalizace než u adjustované non SLE populace.
SLE pacienty lze všeobecně považovat za imunokompromitované osoby, speciálně pak ve vztahu k aktivitě (nefrotický syndrom u lupusové nefritidy aj.), komorbiditám, post OP stavu (splenektomie) a terapii (glukokortikoidy, cytostatika aj.), s výjimkou antimalarik. V širokém spektru poruch B buněčné imunity u SLE byly předmětem cílené analýzy paměťové B buňky marginální zóny.
U kohorty SLE byl metodou průtokové cytometrie zjištěn signifikantní deficit paměťových B buněk marginální zóny (CD 19+CD27+ IgM+) v absolutních hodnotách (x106/l) všech lymfocytů periferní krve i s perzistencí při kontrole za 12 měsíců, vždy u SLE na úrovni nízké aktivity nemoci. Lze předpokládat, že detekce skrytého deficitu paměťových B buněk marginální zóny v periferní krvi může být přínosem i v hodnocení rizika závažných infekcí u SLE.