Článek reflektuje problémy nepřímých kulturních transferů v atlantickém prostoru v raném novověku, zejména s ohledem na transfery v oblasti materiální kultury (kulinárních praktik) a jejich širších souvislostí. Jako případová studie bylo zvoleno uvedení brambor do českých zemí v 18. století.
Text zároveň testuje možnosti vyžité konceptů vytvořených pro studium kulturních transferů v mimoevropských regionech (transkulturace, kontaktní zóna, kreolizace).