Příspěvek se zabývá tématem zákonnosti získávání a uchovávání osobních údajů, konkrétně daktyloskopických otisků a genetického materiálu. Neshledává za problematickou úpravu, která je obsažena v trestním řádu.
Za rozpornou se jeví úprava, kterou obsahuje ustanovení § 65 zákona o Policii České republiky, a to zejména z důvodu naprosté vágnosti případů, které mohou sloužit pro získávání uvedených osobních údajů pro účely budoucí identifikace. Jako nevyhovující je pak hodnoceno i uchovávání, resp. likvidace osobních údajů.
Příspěvek analyzuje úpravu Evropské úmluvy o lidských právech a uvádí kazuistiku Evropského soudu pro lidská práva. Následně se zabývá zejména zákonnou úpravou a příslušným pokynem policejního prezidenta.
V závěru příspěvku jsou uvedeny návrhy de lege ferenda.