Abstrakt
Česká republika je zemí s dlouhou historií lyžování, jejíž počátky se datují od konce 19. století. Během dalšího vývoje došlo k rozvoji lyžařského průmyslu a lyžování se stalo masovým sportem.
Vzhledem k tomu, že lyžování je ve srovnání s jinými sporty výrazně rizikovější, přímo úměrně ke zmíněnému rozvoji a zvyšujícímu se počtu lyžařů, dochází i k nárůstu úrazovosti. I když většina úrazů je zaviněná samotným lyžařem, nezanedbatelná část má příčinu v jiných okolnostech, mezi nimiž mnohdy figuruje i zavinění jiného lyžaře.
Zde musí soudy vyhodnotit a určit odpovědnost škůdce, při posuzování odpovědnosti pak vycházej í nejen z obecně závazných norem, zejména civilního kodexu, ale i ze specificky zaměřených podpůrných norem v podobě pravidel chování lyžařů kodifikovaných ve známém "Lyžařském desateru", resp. pravidlech Mezinárodní lyžařské federace FIS. Tato pravidla byla připravována řadu let, než dospěla k jejich dnes známé podobě, jejíž účelem je zvýšení bezpečnosti při provozování lyžařského sportu.
Příspěvek umožňuje dosud nepublikovaný vhled do procesu jejich tvorby a vzniku aktuálního znění, čímž dokresluje jejich význam.