Poruchy iontového hospodářství jsou častou a velmi závažnou situací, která se vyskytuje ve stáří. Příčiny poruch vodního a iontového hospodářství jsou založeny na snížené schopnosti starších jedinců adaptovat se na patologické změny v průběhu onemocnění i na zátěž zevního prostředí.
Přístup k tomuto typu poruch se v posledních letech výrazně změnil, zejména z hlediska iontového a vodního hospodářství k aspektům intermediárního metabolismu a energetické rovnováhy v průběhu onemocnění. Z tohoto pohledu je úprava vodního a minerálního hospodářství velmi závislá na nutriční podpoře a energetickém zajištění pacienta.
Některé z hlavních iontů, např. hořčík a fosfor, získávají v pohledu na onemocnění starších jedinců zvláštní význam a jejich poruchy se podílejí na vzniku klinické situace, kterou shrnujeme pod obrazem "křehký pacient". Nový moderní přístup a odlišnosti léčby vodního a iontového hospodářství mají zvláštní důležitost v intenzivní péči a v řešení urgentních stavů.
Cílem článku je zdůraznit některé odlišnosti nového pohledu na léčbu poruch vodní a iontové rovnováhy se zvláštním zřetelem na odlišnosti ve stáří.