Střevo je nepochybně velmi citlivým orgánem, který má významnou imunologickou a metabolickou funkci. Střevní bariéra je rozhodujícím činitelem v obraně proti infekci a komplikacím charakteru translokace endotoxinu a bakterií v důsledku poruch výživy, katabolizmu, malnutrice a při chemickém a fyzikálním poškození (chemoterapie, ionizující záření).
V neposlední řadě se ukazuje i významný vliv osy střevo-mozek a ovlivnění regulačních i kognitivních funkcí založených na tomto systému. Z uvedených i dalších metabolických a nutričních důvodů je zřejmé, že funkce střeva a jeho ochrana (gut function maintenance regimen) patří mezi zásadní opatření v průběhu onkologických onemocnění a zejména jejich léčby.
Střevní sliznice představuje obrovskou kontaktní plochu s prostředím, které je osídleno velkým množstvím mikroorganizmu. Navíc je střevní sliznice velice citlivá vůči chemickým nutričním a fyzikálním vlivům, které souvisejí s rychlým dělením buněk střevní sliznice a její mimořádně rychlou anatomickou i funkční obnovou.
Sliznice tenkého i tlustého střeva je významně závislá na specifických nutričn ích substrátech na jedné straně a na složení mikrobiální flóry na straně druhé. Mezi nutriční charakteristiky patří nezbytná dostupnost glutaminu pro buňky tenkého střeva, zatímco hlavním energetickým substrátem a podmínkou pro dělení a diferenciaci kolonocytů jsou krátké mastné kyseliny - kyselina octová, propionová a máselná.
Pokud nejsou tyto tři krátké mastné kyseliny v dostatečném množství přítomny ve střevním lumen, dochází ke zhoršené regeneraci sliznice tlustého střeva se všemi zásadními důsledky, jakými jsou patologicky zvětšená prostupnost střevní bariéry, dále porušený transport vody a iontu přes rozhraní střevní sliznice, zejména pokud jde a natrium, kalium a bikarbonát. Je tedy evidentní, že nevhodné složení střevní flóry a s tím spojená zhoršená dostupnost krátkých mastných kyselin vede k zásadním poruchám anatomických i funkčních poměrů střevní sliznice.
Udržení fyziologické funkce střevní flóry závisí jednak na jejím doplňování potravou a dále na vhodných substrátech, které jsou zdrojem energie pro střevní mikroflóru. Jde tedy o velmi složitou, vyváženou a poměrně křehkou rovnováhu mezi potřebami střevní sliznice, živé mikroflóry v lumen střeva a dostupnosti substrátů nezbytných pro udržení střevní mikroflóry v potřebném složení.
Tato rovnováha velmi závisí na souhře mikroflóry doplňované probiotiky a nutričními substráty, které indukují růst a aktivitu střevní mikroflóry.