Posun plodnosti do vyššího věku patří k nejvýraznějším rysům reprodukčního chování posledních desetiletí v Česku. Cílem práce je podat přehled o procesu odkladu plodnosti v rámci evropských zemí a zhodnotit z tohoto hlediska postavení Česka.
Posun rození dětí do vyššího věku je univerzálním trendem v rámci vyspělých zemí, mezi evropskými zeměmi však v současnosti nalézáme výrazné rozdíly co do počátku a rychlosti odkladu, ale také z hlediska průměrného věku matek při narození prvního dítěte. Dále diskutujeme hlavní faktory odkladu plodnosti.
Zatímco na počátku 90. let 20. stoleté patřily české prvorodičky k jedněm z nejmladších v rámci vyspělých zemí, v průběhu 90. let se zařadily k těm s nejrychlejším nárůstem průměrného věku. V současnosti patří Česko v rámci Evropy k zemím se spíše nižším průměrným věkem prvorodiček (28,2 roku v roce 2016, tj. o 0,8 roku méně než průměr zemí EU).Ukazuje se také, že v současné době neexistuje přímá souvislost mezi průměrným věkem matek při zakládání rodiny a celkovou úrovní plodnosti. Řada zemí, ve kterých je průměrný věk při narození prvního dítěte nadprůměrný vzhledem k EU28, nevykazuje nižší úroveň plodnosti.
Naopak existují země, kde jsou prvorodičky stále relativně mladé, ovšem úroveň plodnosti je zde nízká.