Kapitola se zabývá činností A. Rašína v období roku 1918-1919 vedoucí k měnové odluce a zrodu nové československé měny a analyzuje základní právní předpisy, především zákon o okolkování rakousko-uherských bankovek z února 1919 a následný měnový zákon z dubna 1919.
Autorka argumentuje, proč by březen 1919 měl být pokládán za datum vzniku nové československé měny, pozornost je také věnována charakteru měny. Další část popisuje činnost K.
Engliše a jeho zapojení do Ankety o řešení finančních a měnových problémů Československa. Engliš se pokusil vytvořit novou měnu a kvazi cedulovou banku, když prosadil zákon z listopadu 1918 o obchodních platidlech Zemské banky, který však Rašín bojkotoval.
Závěrečné shrnutí ukazuje na rozdílný Raš ínův a Englišův přístup k měnové odluce a tvorbě nové československé měny.