Abstrakt
Odborná monografie je věnována komplexní teoreticko-empirické analýze výukového cíle muzejní edukace v kontextu spolupráce školy a muzea z pozice humanistického pojetí vzdělávání. Téma a pojetí knihy vycházejí z předpokladu, že výukový cíl je významným prvkem při plánování a realizaci výuky a jedním z klíčových prostředků rozvoje funkční spolupráce obou jmenovaných institucí.
Teoretické kapitoly knihy se v návaznosti na vymezení pojmu muzejní edukace zabývají na pozadí humanistické pedagogiky a psychologie výukovým cílem. Stěžejní je nejen základní ukotvení pojmu výukový cíl, ale také analýza obsahového pojetí cílů muzejní edukace, analýza práce muzejního pedagoga s cíli a ukotvení cíle ve vztahu k ostatním komponentám procesu muzejní edukace.
Samozřejmostí je akcentování problematiky autoevaluace vzdělávacích výsledků. Zvláštní prostor je věnován představení kvalitativního výzkumného šetření, které se zabývalo reflexí výukových cílů muzejní edukace z perspektivy učitelů základních škol a dále v rámci případové studie analyzovalo a interpretovalo výukové cíle konkrétního edukačního programu.
Závěrečná syntéza výsledků výzkumného šetření je představena formou inovativních doporučení pro muzejně-pedagogickou praxi v oblasti výukových cílů. Kniha je určena odborníkům v oblasti pedagogických věd, dále muzejním pedagogům a všem zájemcům o muzejní pedagogiku.
Titul usiluje přinést inspirativní podněty, které by byly vhodnou oporou pro zkvalitnění stávající muzejně-pedagogické teorie i praxe v kontextu spolupráce školy a muzea.