Abstrakt
Cíl studie: Je známo, že zvýšený počet NK buněk bývá spojován s autoimunitními poruchami a že hraje svoji úlohu i v neplodnosti. Cílem našeho výzkumu bylo sledování denzity NK buněk CD56+ a CD16+ v ovulačním cervikálním sekretu a v endometriu u žen se sníženou plodností i v souvislosti s aktuálním stavem protilátek proti fosfolipidům, spermiím i proti HHV-6.
Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Poradna pro imunologii reprodukce, Genetika - Plzeň.
Metodika: Sedmdesát dva náhodně vybraných žen ve věku 20-39 (průměrný věk 32,3) let jsme rozdělili na padesát sedm pacientek s opakovanými doposud nevysvětlitelnými potraty a patnáct zdravých fertilních žen. Sledovali jsme hormonální stav, včetně ovulace, humorální autoimunitní odpovědi ve screeningu reprodukční imunologie, trombofilní stavy, karyotypizaci, hysteroskopické nálezy a imunohistologicky i endometrium.
V období odběrů ovulačních cervikálních sekretů (OCM) a endometria pacientky neměly žádné klinické ani laboratorní nálezy vaginitidy. U jedné z pacientek byl diagnostikován antifosfolipidový syndrom, jedna žena má diabetes mellitus I.
Uterinní NK buňky CD56+ a CD16+ a NK buňky v OCM jsme idetifikovali imunochemicky, antifosfolipidové protilátky klasickou ELISA metodou. Použili jsme také nepřímý MAR-test ke sledování lokálních protilátek proti spermiím, dále nepřímou imunofluorescenci k detekci serových a OCM IgM, IgG protilátek proti HHV-6 v době ovulace.
Výsledky: Vysokou denzitu NK buněk CD56+ a CD16 v OCM a endometriu jsme nalezli pouze u dvou žen s opakovanými potraty. NK buňky v OCM v jiných vzorcích pacientek nenalezli.
U dvaceti tří (40 %) pacientek jsme zjistili prevalenci vysoké denzity NK buněk CD56+, NK CD16+ u jedenácti (19 %), pozitivitu u obou společně, tedy NK buněk CD 56+ a CD 16+ u osmi (14 %). Aktuální sérové hladiny a v OCM v IgG proti HHV-6 byly u všech vyšetřovaných žen nezvýšené.
U žádné ženy nebyly přítomny cervikální spermaglutinační protilátky. Závěr: Srovnávali jsme denzitu NK buněk CD56+ a CD16+ v ovulačním sekretu a v sekrečním endometriu u infertilních pacientek.
Naše výsledky prokázali slizniční buněčnou aktivitu v cervikální oblasti v období ovulace jen u dvou infertilních žen. Vyloučili jsme abnormální počet NK buněk z důvodu celkové nebo lokální infekce.
Otázka ale zůstává otevřená pro další plánovaný výzkum - jsou cervikální NK buňky fixované, nebo migrují z endometria do OCM?