Abstract
Osteoporóza je charakterizována úbytkem kostní hmoty a zhoršením její kvality (např. mikroarchitektury kosti), což vede k oslabení pevnosti kosti a nárůstu rizika nízkotraurnatických zlomenin. Více než třetina dospělých žen a každý pátý muž starší 50 let utrpí během svého života jednu nebo více nízkotraumatických zlomenin.
Osteoporotické zlomeniny, zvláště proximálního konce stehenní kosti, jsou zatíženy vysokou morbiditou, mortalitou a vysokými náklady na léčbu. Diagnostika a včasná léčba osteoporózy má při tom klíčový význam.
Farmakoterapie osteoporózy by měla být zvážena, pokud je přítomna osteoporóza nebo osteopenie a je významně zvýšené riziko zlomenin. Bohužel, i navzdory velkému terapeutickému pokroku, velká část pacientů s významným rizikem zlomenin není léčena.