Sprašové série poskytují cenné informace o změnách v přírodním prostředí v době jejich vzniku. Tyto změny jsou doloženy geomorfologickými procesy, jakými jsou akumulace sedimentu, eroze či doklad stabilního prostředí v podobě pedogeneze.
Procesy zaznamenané ve sprašových sériích jsou řízeny změnami klimatu. Předložený příspěvek se zaměřuje na profil sprašovou sérií v Dejvicích v Praze, nedaleko Vítězného náměstí.
Vzhledem ke stále probíhající analýze dat jsou zde prezentovány předběžné výsledky v podobě variací anizotropie magnetické susceptibility (např. Lagroix et al., 2011) a datování opticky stimulovanou luminiscencí (OSL) k časovému upřesnění vztahů mezi klimatickými změnami a jejich projevy v přírodním prostředí (Lauer et al., 2016).
Vzorky na magnetické analýzy byly odebrány ve vertikálním profilu se vzdálenostmi menšími než 0,5 cm a ukazují klimatické oscilace v posledních dvou glaciálech, které jsou doloženy sprašemi, případně jejich ekvivalenty přemístěnými vodou. Spraše a koluvia jsou proloženy paleopůdami, dokládajícími teplejší fáze klimatického cyklu.
Ve sprašové sérii Dejvice byla odkryta černozem a hnědozem (PK III), které datování řadí do MIS 5. Starší paleopůdy obsahující další luvisol náležejí do PK IV (MIS 7).
Mladší palepůdy PK I a II nejsou v dejvickém profilu zachovány v důsledku eroze a částečné redepozice sedimentů, což naznačuje jak magnetická stavba uloženin, tak přítomnost skeletu ve značné části 15 m mocného souvrství.