Abstrakt
Při rozboru jazykových jednotek se sleduje vztah mezi formou a obsahem. Vztah mezi formou a významem je arbitrární a konvenční.
Některé formy mají stejný nebo podobný význam, často se však liší frekvencí, stylem, významovými nuancemi. Popisuje se rozdíl mezi přístupem sémaziologickým a onomaziologickým, který nabízí nové možnosti popisu mluvnického systému češtiny.