Abstrakt
Tato publikace je zaměřena na využití melodramu v pedagogickém procesu. Představuje čtenáři současný stav vědeckého bádání o melodramu v Čechách z hlediska historického vývoje i současných poznatků.
Důraz je kladen na český koncertní melodram, který má v celoevropském kontextu bohatou kulturní tradici. Publikace dokládá stylovou rozrůzněnost koncertního melodramu prostřednictvím několika analýz vybraných skladeb soudobých autorů.
Uvedené melodramy reprezentují současnou melodramatickou tvorbu z hlediska různých stylů, námětů i pedagogického uplatnění. Provedené analýzy sledují hudební výrazivo s akcentem na sémantickou rovinu melodramu.
Analytické sondy upozorňují hlavně na ty výrazové prostředky, které jsou v obou složkách melodramu (slovo a hudba) stěžejní a poskytují možnost další pedagogické aplikace do hudebněvýchovného procesu. Příklady melodramatické tvorby Zdeňka Zahradníka, Emila Viklického, Jana Vičara, Josefa Marka a Jana Duška doplňují také polostrukturované rozhovory s autory analyzovaných děl a dalšími tvůrci melodramů.
Jejich výpovědi doplňují celkový obraz o současném melodramu v české kultuře. Práce pojednává melodram jako útvar, který má široké pedagogické uplatnění.
Přináší několik podob didaktických aplikací melodramu do pedagogického procesu. Předložené didaktické situace vycházejí z reálné výuky na různých typech škol a poskytují tak mezioborový přesah nejenom do hudební výchovy, ale také dalších příbuzných oborů.
Zapojení melodramu do výuky přináší poznání, že tento útvar je pedagogicky nosný, užitečný a efektivní. Umožňuje totiž nenásilné uplatnění tvořivých aktivit a zejména jejich rozsáhlou integraci.