Environmentální gramotnost pokrývá oblast environmentálních znalostí, sensitivity, postojů k životnímu prostředí včetně souvisejících kompetencí a environmentálně odpovědného jednání. V rámci komplexního testování environmentální gramotnosti ve středoevropských zemích byla realizována pilotní studie také v Polsku s využitím autorského výzkumného nástroje.
Analyzovány byly psychometrické parametry nástroje a síla vztahu demografických proměnných (pohlaví, ročník a volnočasové aktivity) k environmentální gramotnosti. Šetření se zúčastnily dvě polské školy, respondenty byli žáci úrovně ISCED 2 (N=237). Reliabilita všech subškál nástroje (znalosti, postoje, senzitivita, jednání) dosahovala akceptovatelných hodnot v rozpětí 0,67 - 0,77.
Spearmanovy korelace ukázaly na statisticky významný vztah zejména mezi afektivní (postoje, senzitivita) a konativní (jednání) složkou environmentální gramotnosti (ρ = 0,58). U všech škál se projevily významné rozdíly mezi chlapci a dívkami, které dosahovaly vždy vyšších hodnot.
Proměnná ročník byl identifikován jako signifikantní pouze ve vztahu ke znalostem. Analýza síly vztahu environmentální gramotnosti a volnočasových aktivit prokázala pozitivní vliv pobytu v přírodě a zájmové aktivity, u ICT naopak vliv negativní.
Jednalo se ovšem o poměrně slabé vztahy.