Abstrakt
Institut omluvné krajní nouze je znám především v německy mluvících zemích, ale též v dalších právních oblastech ovlivněných germánským právem (např. v Polsku), do českého právního řádu však v rámci rekodifikace trestního práva hmotného nebyl převzat. Tento institut vychází z odlišování okolností vylučujících protiprávnost, které jsou zkoumány v rámci bezpráví, a okolností vylučujících či omlouvajících vinu, jež je třeba zohledňovat v rámci zkoumání viny konkrétního jedince, nakolik je mu možno vinu vytýkat.
Autor se v příspěvku zabývá otázkou, zda by bylo vhodné a potřebné i tento institut u nás kodifikovat a zda a nakolik tak může učinit zákonodárce, aniž by došlo ke změně přístupu teorie k pojmu trestný čin a systému znaků trestného činu.