Abstrakt
Článek se zabývá reálným fungováním soudní moci a limity její nezávislosti v podmínkách autoritativního státu. Autor nabízí skeptické zamyšlení se nad minulostí, a především budoucností soudnictví nejen ve střední Evropě.
Po stručném historickém exkurzu před rok 1948 se pozornost přenáší na vývoj justice během prvních tří dekád po pádu komunistického režimu. V tomto kontextu rozebírá rozdílné modely správy soudnictví a ukazuje, jak se tyto modely mohou projevit v normálních demokratických podmínkách a jak v podmínkách vznikajícího autoritativního státu.
Ukazuje též rozdílné perspektivy angloamerického a kontinentálního soudnictví a rozdílnou schopnost soudců v různých právních kulturách čelit hrozbě autoritářského režimu. Konečně pak nastiňuje vyhlídky do budoucnosti a pokouší se vymezit typologii modelů fungování justice v autoritativních a totalitárních režimech.