Předkládaný příspěvek shrnuje výsledky analýzy dat vzešlých z dotazníkového šetření, které se zaměřilo na zkušenosti a postoje k přeshraniční spolupráci u celkem 79 starostů a starostek z trojzemních Euroregionů Nisa a Šumava. Teoretické zabezpečení výzkumu vycházelo z konceptu aktivní hranice, který se snaží vyvážit potřebu sociálního ohraničování s kognitivní otevřeností, veřejným učením a se schopností spolupracovat s "druhými".
Zajímalo nás, zda a do jaké míry přispívá pozitivní vnímání hranic a přeshraniční spolupráce k procesu horizontální evropeizace a k rozvoji komplementárních a inkluzivních kolektivních identit. Analýza dat přinesla přesvědčivé důkazy o pozitivní korelaci mezi pocitem příslušnosti starostů k EU na straně jedné a vnímáním přeshraniční spolupráce jako prospěšné (pro jejich obec) na straně druhé.
Analýza dále ukázala na úzkou souvislost mezi kritickým (reflexivním) postojem starostů k historickým konfliktům i křivdám a jejich vnímáním hranic coby příležitosti. V rámci shlukové analýza jsme identifikovali čtyři skupiny starostů, které se lišily tím, do jaké míry byly jejich identity transformovány v závislosti na jejich vnímání hranic a jejich konkrétní zkušeností s přeshraniční spoluprací.