V posledních letech byl zaznamenán prudký epidemický nárůst výskytu osteoporózy u starší populace rozvinutých zemí, včetně častého nálezu sekundární osteoporózy u mladých lidí i dětí. Bylo zjištěno, že problematika starších dospělých osob může překvapivě souviset s opačným koncem věkového spektra, a to právě i v oblasti kostního metabolismu.
V posledních dvou desetiletích se významně zvýšilo přežívání extrémně nedonošených novorozenců, tj. dětí s porodní hmotností nižší než 1000 g. Hlavní úlohu metabolismu kosti přebírá kalciofosfátový systém, který je u nedonošených dětí komplikován nezralostí jak vlastních humorálních regulačních mechanismů, tak cílových tkání.
Vápník je nejhoj-nější minerál v těle a spolu s fosfátem tvoří anorganickou komponentu kostí. Předpokládá se, že 80 % vápníku se nahromadí v těle plodu mezi 25. gestačním týdnem a termínem porodu.
Tato skutečnost svědčí pro vysoké riziko osteopatie u předčasně narozených dětí, a podtrhává tak význam profylaxe. Pro homeostázu kalcia je dále důležitý stav zásobení organismu hořčíkem.
V moderní intenzivní neonatologické péči přežívá většina i velmi nezralých narozených, a proto je tato problematika významná hlavně z hlediska dlouho-dobé, celoživotní perspektivy dobré kvality kostní tkáně. Provedená studie prokázala, že suplementace vitamínem D a kostními minerály (vápník a fosfor) zvyšuje hladinu vitamínu D (25OH-D) v séru dlouhodobě a snižuje výskyt osteopatie ve věku šesti měsíců.
Kostní denzita se významně zvyšuje ještě ve dvou a třech letech.