Epidemiologické studie ukazují, že jak abnormální doba spánku, tak také jedna z nejčastějších poruch spánku - obstrukční spánková apnoe (OSA) jsou nezávisle asociovány se zvýšeným rizikem rozvoje metabolických onemocnění - především obezity a diabetu mellitu 2. typu (T2DM). OSA je i nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulární mortality, nejčastější příčiny smrti pacientů s T2DM.
Vzhledem k vysoké prevalenci OSA u pacientů s T2DM je proto vhodné provádět v této populaci screening OSA. K němu jsou doporučovány dotazníky a domácí monitorování dýchání ve spánku, diagnóza OSA se poté verifikuje polygrafickým či polysomnografick ým vyšetřením.
V terapii střední a těžké OSA je metodou první volby léčba přetlakem v dýchacích cestách (PAP). Svými účinky zabraňuje hypoxii a fragmentaci spánku, eliminuje tím nadměrnou spavost a snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.
Studie efektu PAP na kompenzaci diabetu a glukózový metabolismus u pacientů s T2DM zatím nepřinesly jednoznačné výsledky. U prediabetiků prokazují pozitivní efekt léčby PAP jak na inzulinovou rezistenci, tak na glukózovou toleranci.
Zlepšení kompenzace již rozvinutého diabetu ovšem prokázáno nebylo. Stejně jako u pacientů s T2DM se i u pacientů s centrální obezitou v léčbě OSA uplatňuje terapie PAP, snížení tíže OSA přinášejí bariatrické operace.