Abstrakt
Změna právní úpravy v čase vyžaduje racionální a zdůvodněnou volbu intertemporálního režimu v podobě explicitně formulovaných přechodných ustanovení přijímaného právního předpisu. Velí tak princip neretro aktivity právní úpravy, který představuje naplnění požadavku právní jistoty a předvídatelnosti.
Přenechání řešení vztahu mezi dosavadní a novou právní úpravou aplikační praxi s sebou nese nebezpečí arbitrárních závěrů.