Příspěvek rozebírá materiální stránku procesní činnosti stran. Nejprve je pozornost zaměřena na základní otázky o stranách sporu, na procesní subjektivitu, procesní způsobilost a zastoupení v procesu.
Ve sporném řízení mají strany opačné postavení, čemuž odpovídá uplatňování jejich protichůdných zájmů. Za průběh a výsledek řízení jsou strany odpovědné (tíží je břemena tvrzení a důkazní), a proto je třeba přístupu aktivního.
Bude-li strana pasivní, nemůže očekávat, že spor vyhraje. Ve smyslu materiálním jsou nároky kladené na strany spjaty s prokazováním podstaty a oprávněnosti uplatněného nároku, především toho žalobcova.
Bude-li se žalovaný bránit proti žalobě jen ve smyslu formálním (procesním), pak se podstatou žalobního nároku nezabývá a sleduje pouze to, aby soud o daném nároku odepřel vůbec rozhodnout.