Charles Explorer logo
🇨🇿

Nově identifikované pleistocenní maary v západních Čechách

Publikace na Přírodovědecká fakulta |
2019

Abstrakt

Systém zlomů ssz.-jjv. orientovaného chebsko-domažlického příkopu, který na západě ukončuje oherský rift, je v současnosti nejaktivnější tektonickou oblastí Českého masivu. Nejvýznamnějšími strukturami tohoto systému jsou mariánskolázeňský a tachovský zlom, ohraničující Chebskou pánev.

Na tachovský zlom jsou vázány i nejmladší vulkány v Česku - Komorní a Železná hůrka (obr. 1), sopky strombolského typu, aktivní během středního pleistocénu. V posledních letech byly znalosti o pleistocenním vulkanismu Českého masivu obohaceny o nálezy dvou zazemněných maarů nacházejících se v bezprostřední blízkosti Železné hůrky - maaru Mýtina (Mrlina et al. 2009) a maaru Neualbenreuth v Německu (Rohlmüller et al. 2017; obr. 1).

Jejich stáří bylo radiometricky (Ar-Ar) určeno na 288 +- 17 ka (Mrlina et al. 2009), resp. ~ 270 ka (Rohlmüller et al. 2017). Původní kruhové struktury obou těchto maarů, vytvořené v chebsko-dyleňském krystaliniku (fylity a svory), jsou vlivem erozních procesů špatně zřetelné; oba maary byly identifikovány především na základě geofyzikálních měření.

Průměr původních maarových depresí je odhadován na 500 a 350 m, mocnost jejich sedimentární výplně, kterou tvoří jezerní sedimenty s polohou pyroklastik na bázi, dosahuje zhruba 80 m. Během morfostrukturního výzkumu západního ukončení oherského riftu - pro účely zhodnocení mělkého geotermálního potenciálu v rámci projektu Geoplasma - byl uvnitř Smrčinského plutonu u Libé, přibližně 10 km sz. od Komorní hůrky (obr. 1), objeven zřetelný kráter s kruhovým obvodem, plochým dnem a poměrně strmě se svažujícími boky.

V minulosti byla tato kruhová struktura, jejíž dno v současnosti vymezuje přírodní rezervace Ztracený rybník, ověřována jako možný impaktní kráter (Mlčoch a Vrána, pers. comm.). Nicméně v kontextu výše uvedených nálezů je třeba uvažovat o tom, že by tato pánev mohla být pozůstatkem maaru pleistocenního stáří.

V této studii prezentujeme dílčí výsledky geofyzikálních, geomorfologických, litostratigrafických a paleobotanických analýz a diskutujeme o potenciálu lokality Ztracený rybník pro podrobnou paleoenvironmentální rekonstrukci pleistocenního prostředí střední Evropy.