Abstrakt
V roce 1981 vyšel v časopise Slovo a slovesnost kolektivní článek s názvem Současný stav a vývojové perspektivy kodifikace spisovné češtiny. Článek mimo jiné obsahoval i výčet dosud nekodifikovaných tvaroslovných variant, které by podle názoru autorů mohly či měly být v budoucnu do kodifikace přijaty. Mnohé z těchto kodifikačních námětů byly posléze uskutečněny.
V případě instrumentálu plurálu byli však autoři opatrní: podle jejich názoru si nekodifikované zakončení -ma stále zachovává jistý stupeň příznakovosti, přestože už o něm nelze hovořit jako o zakončení vyloženě nespisovném. Dnes, o čtyřicet později, se k tomuto tvrzení vracíme a snažíme se posoudit, do jaké míry je platné i dnes.
Jako východisko nám slouží současný jazykový materiál z oblasti mluvené publicistiky.