Karcinom prsu u mladých žen je vždy diagnostickým oříškem. Vzhledem k jeho malé četnosti ve věkové kategorii do 40 let není pro ženy s běžným rizikem doporučeno žádné preventivní sledování pomocí zobrazovacích metod a většina nádorů je subjektivně nalezena pohmatem, nicméně již ve vyšších stadiích a s postižením lokoregionálních uzlin.
Tento článek je věnován využití jednotlivých diagnostických metod - ultrasonografie, mamografie a magnetické rezonance - při vyšetření mladých žen s důrazem na přínos a limity jednotlivých vyšetření. Na sérii kazuistik chceme též poukázat na možná úskalí v diagnostice, pokud nález není v některé ze zobrazovacích metod typický.
V článku zmiňujeme též problematiku high-risk pacientek a zobrazení po profylaktických výkonech na prsu.