Využití blízké infračervené spektroskopie pro sledování hemodynamických změn svalů předloktí u sportovních lezců
Abstrakt
Cíl: Cílem tohoto souhrnu bylo popsat využití blízké infračervené spektroskopie (NIRS) k hodnocení hemodynamické odezvy svalů předloktí u sportovních lezců. Východiska: NIRS je dnes již relativně snadno dostupná metoda k hodnocení hemodynamických změn při pohybových aktivitách.
Ačkoli je NIRS stále častěji používána, vhodnou aplikaci a interpretaci výsledků je nutné specifikovat pro každou pohybovou aktivitu zvlášť. Sportovní lezení narůstá na oblibě nejen jako soutěžní sport, ale i rekreační aktivita s využitím v rehabilitaci.
Metodika: Vyhledání článků v databázi Web of Science k datu 10. 6. 2019 a jejich následná analýza. Výsledky a závěry: Z 876 článků, jejichž tématem je využití NIRS ve sportovním výzkumu, bylo 11 věnováno sportovnímu lezení.
Většina studií byla realizována na lezeckém dynamometru, dále na lezeckém ergometru a s využitím cévní okluze. Nejčastěji sledovaným svalem byl flexor digitorum profundus, jehož hemodynamické charakteristiky se ukázaly jako vhodné pro posouzení adaptačních změn.
Mezi validní NIRS parametry patří index oxidativní kapacity, změny tkáňové saturace kyslíku během kontrakce a relaxace a maximální deoxygenace svalu. Ukazuje se, že NIRS je dostatečně reliabilní nástroj právě pro změny tkáňové saturace, vyšší intra-individuální variabilita byla shledána pro maximální desaturaci.
U ostatních parametrů není reliabilita známa. Nicméně k dosažení dostatečné reliability NIRS při využití ve sportovní a rehabilitační praxi je třeba dodržet řadu předpokladů popsaných v textu.