Příspěvek je zamyšlením nad otázkou, nakolik byla naplněna vůle po dekriminalizaci, k níž se zákonodárce přihlásil v době přijetí nového trestního zákoníku. Po obecném úvodu, v němž jsou vysvětleny rozhodné pojmy a vypočteny fenomény, které mají na trend (de)kriminalizace vliv, následuje rozbor některých příkladů kriminalizace v posledních letech.
Autor se nejprve věnuje trendu rozšiřování trestního postihu jednání přípravného charakteru, následuje poukaz na nepřesné přejímání některých mezinárodních závazků a pozornost je věnována také skrytému nárůstu kriminalizace v podobě již několik let neměnné hranice výše škody - inflaci i dalším ekonomickým faktorům navzdory. Závěrečná pasáž se soustřeďuje na zodpovězení otázky, která hlediska by měla být zákonodárcem při úvahách o kriminalizaci či naopak dekriminalizaci určitého jednání reflektována.