Příspěvek poukazuje na rozdíly v profesním vidění u kvalifikovaných a nekvalifikovaných (tzn. s nedokončeným vzděláním) učitelů biologie. Obě skupiny respondentů po odučení vyučovací hodiny sepsaly dvě reflexe.
První reflexe (pre reflexe) byla napsána 24 hodin po výuce, druhá (post reflexe) byla napsána do 14 dnů a opírala se o videozáznam z výuky. Obě reflexe byly analyzovány pomocí kvalitativního přístupu, byly rozděleny na jednotky a kódovány podle Sherin a van Es (2009).
Důležitým výsledkem je, že i u kvalifikovaných učitelů po zhlédnutí videozáznamu své vyučovací hodiny docházelo ke změnám v profesním vidění. Méně situace ve výuce popisovali a více je hodnotili a interpretovali (tj. používali vysvětlující výroky opírající se případně i o teoretická východiska).
V post reflexích kladli také větší důraz na konkrétní jevy ve výuce, na sebe jako osobu učitele a na řízení třídy. Z toho je patrné, že má smysl používat video i u zkušenějších učitelů.
Pro ty učitele, kteří nebyli kvalifikováni, tento posun v reflexích patrný nebyl. Zde spatřujeme prostor pro působení mentorů (vedoucích praxí) na fakultách.
Naopak méně pozornosti v reflexích s oporou videozáznamu věnovaly obě skupiny biologii a didaktice biologie. U dalšího sledovaného parametru, alterací, se u obou skupin jejich počet zvýšil v post reflexích.
Alterace se tematicky týkaly čtyř oblastí: organizace času, komunikace učitele, práce s učebními pomůckami a aktivace žáků.