Abstrakt
Sukúky jsou zvláštním druhem cenných papírů vycházejících z islámského práva. Jsou aktuálním a stále důležitějším nástrojem obchodování na finančních trzích nejen v muslimských zemích.
Cílem předkládané publikace je vymezení tohoto islámského právního institutu v jeho celistvosti a následné přezkoumání z pohledu české a unijní právní úpravy cenných papírů a investičních nástrojů. Východiskem výzkumného záměru je hypotéza, že studiem cizího práva a komparací jeho institutů lze dosáhnout lepšího porozumění vlastní právní úpravě a případně dospět k vytvoření nových řešení, která by jinak zůstala ve standardním kontextu vnitrostátního poznávání práva skryta.
Monografie rozebírá sukúky jak v rovině teoretického pojetí dle islámské právní teorie (idealistický přístup), tak z pohledu jejich skutečné podoby v aplikační praxi jako produkty islámské sekuritizace (pragmatický přístup). Provedený rozbor ústí ve vlastní definiční uchopení pojmů sukúk a islámská sekuritizace.
Text dále přibližuje struktury celkem sedmi hlavních druhů sukúků, kterými jsou (i) sukúk al-idžára, (ii) sukúk al-murábaha, (iii) sukúk as-salam, (iv) sukúk al-istisná'a, (v) sukúk al-mušáraka, (vi) sukúk al-mudáraba a (vii) sukúk al-wakála. V návaznosti na vyřazení neobchodovatelných druhů sukúků a těch druhů sukúků, které se svou povahou blíží korporátním cenným papírům, je pro komparaci s českým a unijním právním rámcem zvolen nejvýznamnější druh sukúku, kterým je sukúk al-idžára.
Výsledkem provedeného zkoumání je zjištění, že přestože není zkoumaný islámský právní institut právní úpravou platnou v České republice předvídán, lze nalézt dostatečnou právní oporu pro emitování sukúku al-idžára jako tří různých druhů cenných papírů podle českého práva, jimiž jsou: (i) dluhopis spojený se zajišťovacím převodem vlastnického práva, (ii) svěřenský certifikát a (iii) podílový list. Tyto cenné papíry je rovněž možné podřadit pod zákonné vymezení pojmu investiční nástroj.
Komparativním přiblížením sukúků byla řešena doposud v české právní teorii nedotčená problematika, jejíž řešení navíc přineslo nové teoretické poznatky se širšími přesahy a praktickou relevancí, čímž byla potvrzena výchozí hypotéza. Závěry monografie totiž vedou k předložení řady návrhů de lege ferenda týkajících se české právní úpravy investičních nástrojů, cenných papírů a investičních fondů a především pak v teoretickou konstrukci dvou zcela nových druhů cenných papírů dle českého práva.
Dluhopis přinášející věřitelům vedle práva na splacení jmenovité hodnoty dočasné vlastnické právo k určitému aktivu a cenný papír, v němž jsou inkorporována práva obmyšleného svěřenského fondu, jsou originálními koncepty, které by mohly doznat praktického uplatnění a budoucího legislativního zakotvení.