Cílem textu je poukázat na možnosti zážitkové pedagogiky v kontextu sociálně pedagogickém. Článek poukazuje na možnosti, jak může sociální pedagogika využít kultivační sílu prožitku a vysvětluje, proč je možné sociální pedagogiku vnímat jako formu životní pomoci. Prostor je věnován teoretickému zdůvodnění formativního potenciálu prožitku v kontextu fenoménu životní každodennosti, působení sociálních pedagogů v praxi a je poukázáno na skutečnost, že zážitková pedagogika může vytvářet vhodné příležitosti pro spolupráci sociálních pedagogů a mladých lidí rozvíjejících alternativní či rizikový životní styl.
Je poukázáno na to, že zážitkově laděné programy a činnosti lze využívat u dětí, mládeže a mladých dospělých v oblasti terciární prevence s cílem podpořit silné stránky osobnosti a vytvořit příležitost pro jejich osobní růst i reintegraci do společnosti. V závěru textu jsou prezentovány výsledky výzkumů orientovaných na zážitkovou pedagogiku, které potvrzují pozitivní vliv zážitkově zaměřených projektů na děti a mládež.
Metodologicky je text založen na analýze odborné literatury, výzkumů a dalších zdrojů a na teoretické syntéze poznatků.