Autor v kapitole poukazuje na problémy vylidňování městských center, ve kterých ovšem zůstávájí, mimo jiné, kláštery obývané komunitami řeholníků. Autor podtrhuje význam takových klášterů jako míst kontinuity a živé autentické paměti a jako míst konteplace v městském prostředí.Autor také pojmenovává oblasti, kde takové kláštery potřebují podporu města.