František Kriegel se narodil v městečku Stanislaviv (dnes Ivano-Frankivsk na západní Ukrajině) 10. 4. 1908. Vystudoval lékařskou fakultu v Praze, promoval v r. 1934.
Stal se členem Komunistické strany. V listopadu 1936 odešel do Španělska a jako lékař se od r. 1937 zúčastnil bojů občanské války na straně republikánů.
Během internace ve Francii vypukla druhá světová válka. Do okupované vlasti se nevrátil a odejel do Číny bojovat proti Japoncům.
Až do r. 1945 se zúčastnil bojů na tzv. Assamské cestě.
Po válce se jako člen KSČ angažoval ve vysokých politických funkcích. Po r. 1952 byl propuštěn z místa náměstka ministra zdravotnictví.
Vrátil se do nemocnice, specializoval se v revmatologii. Ve druhé polovině 60tých let se vrátil do politiky, stal se stoupencem Dubčekova reformního křídla.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968 byl spolu s dalšími představiteli odvlečen do Moskvy, kde jako jediný odmítnul podepsat diktát tzv. moskevského protokolu. Byl postupně zbaven všech politických pozic a v r. 1970 penzionován.
Zemřel 3. 12. 1979. Nadace Charta 77 zřídila v r. 1987 Cenu Františka Kriegla za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody.