Výklad odlišné cyrilometodějské tradice vytvořené elitami české a bulharské v 19. století. Elity obou společností povýšily sv.
Cyrila a Metoděje na symbol svých národně-politických emancipačních snah, přihlásily se však k různému jejich odkazu. V českém pojetí se oba světci stali symbolem christianizace slovanským jazykem a symbolem slovanské "vzájemnosti", v pojetí bulharském učenci, kteří položili základy bulharského písemnictví a bulharské vzdělanosti.
Identický nebyl ani jejich ohlas - proti jednotnému postoji bulharské společnosti stála názorová pluralita společnosti české. Rozdílný byl i charakter nově zkonstruovaných cyrilometodějských svátků (církevní x sekulární), způsob oslav ve veřejném prostoru, a také cílová skupina, kterou cyrilometodějská slavnost primárně oslovovala.
Tato autonomie vylučovala průnik obou tradic.