Abstrakt
Neziskové organizace lze teoreticky financovat třemi základními způsoby: formou dotací, darů a pomocí daňových asignací. Daňové asignace dávají ve srovnání s dotacemi větší možnost daňovému poplatníkovi ovlivnit veřejné finance, což je však spojeno na straně státu se snížením příjmů, o kterých může rozhodovat.
Daňové asignace zasahují do objemu příjmů veřejných rozpočtů, které se s poklesem musí vyrovnat. Může to znamenat i omezení výdajů na ty oblasti, které jsou asignacemi podpořeny.
Navíc - ve srovnání s dary - daňové asignace konkrétní směřování finančních prostředků určitému subjektu zcela neumožňují. Rozhodnutí o zavedení daňové asignace ve státě proto závisí na tom, v jaké míře chce stát podporovat soukromé dárcovství cestou úlev na daních u konkretních darů, nebo zda stát raději bude poskytovat dotace či je ochoten přenechat rozhodování o části daňových příjmů těm, kteří daně platí.