Abstrakt
Tematika měření subjektivního blahobytu představuje ve společnosti důležité téma, neboť podpora dobrého života, štěstí, spokojenosti, respektive dosažení blahobytu by mělo být cílem každé demokratické vlády. Základní problém tkví v tom, jak subjektivní blahobyt validně, reliabilně a především srovnatelně měřit - zda prostřednictvím jedné otázky nebo jako součást baterie obsahující více položek, tedy jako vícedimenzionální koncept? Oba způsoby využívá Evropský sociální výzkum (ESS), a právě výsledky tohoto výzkumu budu prezentovat ve svém příspěvku.
Měření pomocí jedné otázky se opakuje v každé vlně od roku 2002, měření z vícedimenzionální pohledu bylo zařazeno do 3. a 6. vlny. Jsou výsledky obou měření srovnatelné? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Je nějaký způsob vhodnější?