Psoriatická artritida je multidoménové onemocnění, které zahrnuje postižení i jiných struktur pohybového aparátu (entezitida, daktylitida, sakroiliitida, spondylitida) a samozřejmě kůže (psoriáza) a její adnexa, včetně kštice a nehtů. Je proto lépe hovořit o psoriatické nemoci.
Léčba by optimálně měla příznivě ovlivnit všechny tyto manifestace, což se vždy nedaří. Biologická léčba inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), která je indikována po selhání konvenčních syntetických chorobu modifikujících antirevmatických léků (csDMARD) je schopna ve vět šině případů pokrýt většinu klinických manifestací onemocnění.
Nicméně asi 40-60 % pacientů léčených prvním přípravkem ze skupiny inhibitorů TNF ukončí léčbu pro nežádoucí účinky, resp. pro druhotnou neúčinnost, po třech letech léčby. Další postup po selhání inhibitorů TNF závisí na okolnostech ztráty účinnosti, na převažující klinické manifestaci a na preferencích pacienta.
V úvahu připadá kombinace s csDMARD, změna na jiný inhibitor TNF nebo přechod na biologický lék s alternativním mechanismem účinku. Aktuálně je v České republice dostupný blokátor interleukinu IL-17A secukinumab, který je registrovaný a má také stanovenu úhradu ze zdravotního postižení.
Z dalších potom ustekinumab je již v ČR schválen pro použití u psoriázy i psoriatické artritidy, u které ale dosud není stanovena úhrada. Podobně je tomu i u ixekizumabu, tofacitinibu a apremilastu.