Abstract
Aktivita primárních reflexů v prvních měsících života dítěte a psychomotorický vývoj jdou ruku v ruce. Aktivitou primárního reflexu se vyvíjí nervové spojení v CNS, dítě se naučí novým dovednostem, pak je reflex inhibován vyššími mozkovými centry a tak může dítě poskočit ve vývoji zase o kousek dále.
Aktivní primární reflex může někdy způsobit to, že dítě danou vývojovou fázi přeskočí. Pokud k přeskočení vývojové fáze dojde, primární reflex se u dítěte neinhibuje, a to má negativní vliv na jeho optimální psychomotorický vývoj.
Přeskočení jakékoli vývojové fáze můžeme proto brát jako rizikový faktor poruch učení a chování a zároveň nám indikuje, e u dítěte zřejmě přetrvávají primární reflexy. Problémy, které mohou přetrvávající primární reflexy způsobit jsou velice různorodé, protože díky primárním reflexům se mozek postupně učí správně kontrolovat fungivání těla: například zpracovávat vizuální a zvukové informace, získávat rovnováhu a prostorové vidění, hrubou a jemnou motoriku včetně okulomotoriky a oromotoriky, koordinaci ruka-oko atd.
Primární reflexy ovlivňují i vývoj řeči a artikulaci