Abstrakt
Stav liturgie a liturgického zpěvu často závisely na péči, které se jim dostávalo ze strany čelných církevních představitelů. V katedrále se o liturgickou praxi významně zasloužili děkan Vít, biskup Tobiáš z Bechyně a ve 14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Posledně jmenovaný v roce 1363 objednal pro pražskou kapitulu sadu monumentálních kodexů. V této kapitole je shrnut význam těchto knih a Arnoštovo působení v čele české církve.