Abstrakt
V románovém díle Patricka Chamoiseaua se výrazná postava osamělého muže, ať už jde o trosečníka, starého otroka, bojovníka za nezávislost, nebo o vypravěče pohádek, projevuje jako vůbec jedno z nejpevnějších autorových témat. V románovém textu L'empreinte a Crusoé (2012, Crusoova stopa, česky dosud nevydáno) nabízí Patrick Chamoiseau originální přepis slavného anglického románu Daniela Defoa Robinson Crusoe.
Tato studie se zabývá srovnáním přetvoření současného textu podle literárních a románo-vých zásad formulovaných v manifestu Eloge de la créolité (1993, Chválea kreolství, česky dosud nevydáno) v experimentální román sou časné prozy a nastíněním citlivých míst dějin Francie, pamětí otrokářství, identitou potomků černošských otroků, kteří byli v průběhu 17. a 18. století dovezeni na Martinik na lodích francouzských otrokářů. Cílem je ukázat, jak anonymní kolektivní osud zde po-dobenstvím trosečníka nabývá sice výrazně individuálních rysů jedince, neztrácí ale ani sílu kolek-tivního údělu.
Z teoretického hlediska je tato studie postavená na úvahách Jeana-Louise Jouberta (Les vo-leurs de langue, 2006, česky dosud nevydáno); a závěrech Rétorické školy v Grenoblu Gilberta Du-randa (Champs de l'imaginaire, 1996, česky dosud nevydáno); aplikovaných na románový korpus vybraného textu Patricka Chamoiseaua. Využito je v pozadí i kritické a teoretické reflexe v podobě postkoloniláních teorií Jean-Marc Moury (1999, 19911 Littératures francophones et théorie postcolo-niale, česky dosud nevydáno) a dalších kritických příspěvků k problematice francouzsky psaných literatur.