Tento článek si klade dva cíle. Na jedné straně nabízí detailní přehled základních východisek a pojmů tzv. kanonické typologie (Corbett 2007, 2009, 2015) a navrhuje pro všechny tyto pojmy českou terminologii.
Na straně druhé se v rámci kanonické typologie pokouší o analýzu smíšených systémů perifrastického časování, které je doloženo v mnoha italských dialektech. V těchto systémech se střídají dvě pomocná slovesa (HABERE/ESSE) v rámci jednoho a téhož paradigmatu. Článek ukazuje, do jaké míry je "nekanonické" takové perifrastické chování a jak se tím posouvá hranice doposud doložených strategií exponence.