Publikace na Filozofická fakulta |
2019
Abstrakt
Tento článek popisuje jeden typologicky zajímavý jev, který lze doposud nalézt v mnoha italských dialektech: smíšené perifrastické časování, v němž se v rámci jednoho a téhož modotemporálního paradigmatu střídají dvě pomocná slovesa (etymologicky vycházející z dvojice latinských sloves HABERE "mít" a ESSE "být"). Jde o systém časování, který je ve standardních románských jazycích zcela neznámý; zároveň jde o jev, který je na ústupu společně s postupným ústupem mnoha ryze lokálních nářečí současné Itálie.
Takové systémy často představují složité vzorce střídání, z nichž na první pohled není jasné, čím je distribuce obou pomocných sloves řízena. Článek si klade za cíl tyto distribuce popsat a vysvětlit.