Abstrakt
Text se věnuje synergii smyslů zúčastňujících se vnímání předmětné reality při pohybu člověka ať už v prostředí důvěrně známém, nebo naopak v prostředí, ve kterém se ocitl poprvé. Stejně tak ale i v oblasti umělecké tvorby, která realitu reflektuje.
Kresba, malba, grafika, ale i restaurování historického uměleckého díla. Tak jako vnímání například krajiny, stejně tak při tvorbě uměleckého díla či při jeho následném vnímání pozorovatelem, máme za to, že zrak je jediným smyslem, který zprostředkovává vizuální vnímání.
Ve skutečnosti je však vizuální vnímání významně doplňováno i ostatními smysly, které vytváření obrazu o čemkoli či vytváření nebo pozorování obrazu v podobě uměleckého díla, výrazně modifikují. Při vlastní tvorbě se dílčím způsobem k zraku může připojit hmat, čich, dokonce sluch.
V ruce cítíme výtvarný nástroj, jehož stopu vnímáme nejenom zrakem, ale hmatem a sluchem můžeme cítit jeho charakteristický pohyb po plátně či papíře, čichem vnímáme pach použitého rozpouštědla. Všechny tyto vjemy zprostředkovávané pomocí sinergie smyslů se do velké míry podílejí na tvorbě samotné.
Konkrétní hudba znějící v autě, velmi silně ovlivňuje vnímání okolní krajiny. Dokáže pozměnit její barevnost i dynamiku hierarchizace za okny ubíhajících objektů a prvků.