Odkládání rodičovství do pozdějšího věku je nový společenský fenomén, který se v Česku začal projevovat po roce 1989. S tímto jevem souvisejí určité charakteristické znaky současného rodičovství projevující se ve vztazích rodičů s dětmi různého věku.
Za významné u starších rodičů lze považovat především jejich nastavení na vlastní profesní kariéru a určitý akcent na výkon a úspěch, a tedy i na výkon dítěte či dospívajícího. Současná situace je ještě zkomplikována masivním nástupem multimediální komunikace, která s sebou přináší jakési zredukování přímé komunikace a mezilidských kontaktů.
Pozornost si zaslouží rané vztahy dítěte s rodiči, neboť význam individuální péče o dítě v raném věku se jeví pro jeho další psychický vývoj jako velmi podstatný, ačkoliv dnešní společenské nastavení, včetně rodičovského věku ho relativizuje. V mezigeneračním kontextu dochází ke změnám v rodičovských rolích.