Příspěvek se zabývá tématikou diagnostických přístupů k problematice specificky narušeného vývoje řeči a jazyka. Jedná se o oblast v současném oboru logopedie velmi diskutovanou, a to zejména z důvodu nárůstu výskytu tohoto druhu narušené komunikační schopnosti v populaci a značně obtížným procesem diagnostiky, který si žádá multidisciplinární uchopení.