Abstrakt
Článek se zaměřuje na užívání interpretativních a jiných (tedy aditivních a rozsahových) výroků v judikatuře Ústavního soudu. Úvod každé pasáže usiluje o přesnější vymezení, případně definování popisovaných typů výroků. Na to pak navazuje stručné shrnutí metodologie, která byla při shromáždění a rozboru nálezů použita, spolu s popisem, jak Ústavní soud k používání těchto výroků dospěl a jaké byly důvody pro jejich zařazení do judikatury.
Těžištěm článku je pak analýza užívání těchto výroků; celkový počet případů, kdy byly použity, v jakých typech řízení se k nim Ústavní soud uchyluje, čím je jejich užití motivováno a jak se jejich používání vyvíjelo v čase. Článek neopomíjí ani některé problematické aspekty užívání těchto výroků, jejich odlišnost a vztah mezi nimi.