Abstrakt
Se standardním rozlišováním vad správních aktů jsou spojeny kategorie opravitelnosti, nesprávnosti, nezákonnosti a nicotnosti. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat i neúplnosti a přebytečnosti obsahu správního aktu, jakož i přičitatelnosti vad postupu vadám jeho výsledku.
Možnost, nebo povinnost odstranit některé vady správních aktů je explicitně časově limitována. U jiných vad na plynutí času nezáleží.
Tam, kde lhůta pro zjednání nápravy stanovena není, platí jisté implicitní omezení (vadu je třeba odstranit, pokud to ještě má smysl). Požadavek právní jistoty, který odůvodňuje stanovení lhůt, se mnohdy střetává s požadavkem spravedlivosti a rozumnosti; řešením tohoto střetu je koncept nicotnosti, zejména v podobě obecného důvodu nicotnosti.