Abstrakt
Diabetes mellitus 2. typu je charakterizován progresivním snižováním inzulinové sekrece a nárůstem inzulinové rezistence. Existují léčebné postupy, kterými lze dosáhnout u části osob s diabetem 2. typu remise onemocnění nebo zpomalit rychlost ztráty vlastní sekrece inzulinu.Těsná, 14 dnů trvající kontrola glykemie pomocí inzulinové pumpy u recentních diabetiků může vést k dosažení dva roky trvající remise onemocnění až u 30 % osob.
Odstraněním toxického účinku hyperglykemie dojde ke zlepšení sekrece inzulinu, ale i ke snížení inzulinové rezistence. Tato metoda je účinná u Asiat ů.Druhou možností dosažení remise diabetu je léčba dietou s velice nízkou energetickou hodnotou (600-800 kcal/den).
V průběhu několika dnů léčby dojde k normalizaci glykemie nalačno a k obnovení první fáze inzulinové sekrece. Tento postup vede ke snížení hmotnosti a k dosažení remise diabetu v průběhu jednoho roku u téměř poloviny osob.
Léčba nízkokalorickou tekutou dietou je v Anglii v současnosti doporučována praktickými lékaři při manifestaci diabetu 2. typu.Podobný účinek stran remise diabetu má rovněž bariatrická chirurgie, ale účinek je dlouhodobý. V textu jsou diskutovány patofyziologické důsledky, avšak i překážky při realizaci této léčby.Závěr: V přehledné práci je prezentován význam ochrany reziduální sekrece inzulinu u osob s diabetem 2. typu.
I když se nepodaří léčbou dosáhnout kompletní remise diabetu, má význam chránit beta-buňky dosažením normoglykemie a snižováním inzulinové rezistence redukční dietou, fyzickou aktivitou a vhodným výběrem medikace (pioglitazon,inkretiny). Ochrana reziduální sekrece inzulinu by měla být významným cílem léčby osob s recentním diabetem 2. typu.