Článek pojednává o možnostech dání výpovědi zaměstnanci pro neuspokojivé pracovní výsledky spočívající v tom, že zaměstnanec (v tomto případě právní čekatel) opakovaně neuspěje ve výběrovém řízení na obsazení pozice státního zástupce. Autor článku polemizuje s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2019, č. j. 21 Cdo 2676/2018-223, ve kterém zmíněný soud přisvědčil státnímu zastupitelství, které coby zaměstnavatel rozvázalo pracovní poměr s dovolatelkou z důvodu neúspěchu v řadě výběrových řízení.
Autor se tak pokouší odpovědět na otázku, zda samotná povaha "přípravných" povolání (např. advokátní či notářský koncipient, justiční či právní čekatel atd.) může vést k oprávněnosti ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem v případě, že tato příprava nebyla "úspěšná", a jak se tato "neúspěšnost" dá kvalifikovat.