Článek se zabývá třemi hlavními městy nových středoevropských republik první dekáda po první světové válce. Autoři se pokoušejí identifikovat kritéria pro srovnání vývoje velkých měst.
Kvantitativní ukazatele nezachycují komplexní realitu historických procesů a střet mezi obecnou politickou situací, otázkou modernizace měst, nutností urgentního řešení problémů obecného sociálního (zejména bytového a zdravotnického) charakteru a problematiku financování rozsáhlých veřejných investic, nezbytných v tomto období. Proto, autoři se nejprve dívají na sebereflexi (nebo spíše sebeprezentaci) měst p ři oslavách 10 let výročí založení republiky.
Druhá část studie pak pomocí příkladu vybraných klíčových oblastí zdůrazňuje důvody a okolnosti odlišného úspěchu jednotlivých měst. Podle názoru autorů je klíčem k pochopení situace legislativní postavení komunální správy a její vztah k národní vládě.